RUMUNSKO 2005 - cykloturistická expedice po jihozápadním Rumunsku

Ve dnech 16.7.- 30.7.2005 cestovatelé Michal a Zdeněk Šichovi, pod záštitou Města Velké Opatovice, zrealizovali svůj plán - objet na kolech jihozápadní část Rumunska. Na tomto území ( minimálně dotčeném civilizací ) mmj. navštívili i některé vesnice, kde žije česká menšina, která sem přišla počátkem 19. stol. Průběh této zajímavá výpravy je popsán v přiloženém deníku z něhož v krátkosti vybíráme:

Některé statistické údaje z expedice:
CELKEM najeto 1 757 km
CELKEM 118 hodin a 28 minut strávených na kole
CELKEM najeto 21 450 výškových metrů do kopce (převýšení)
MAXIMÁLNÍ dosažená rychlost 67,9 km/hod
MAXIMÁLNÍ vzdálenost najetá za den 157,6 km
MAXIMÁLNÍ převýšení najeté za den 2 610 m
PRŮMĚRNÁ vzdálenost najetá za den 117,1 km
PRŮMĚRNĚ denně 7 hodin a 54 minut strávených na kole
PRŮMĚRNÁ rychlost 14,8 km/hod
PRŮMĚRNÉ denní převýšení 1 430 výškových metrů

A ještě pár poznatků z Rumunska, které bychom rádi předali ostatním:
      Většina lidí, s kterými jsme před expedicí mluvili o záměru jezdit na kole po Rumunsku, se vyjadřovala skepticky a měli obavy o naši bezpečnost, že prý Rumunsko je nebezpečná země. V průvodci jsme se dočetli, že kriminalita v Rumunsku není o nic větší než třeba u nás. Stavěli jsme se k tomu trochu rezervovaně, ale v průběhu pobytu v Rumunsku jsme změnili názor.
      Po celou dobu jsme se nesetkali ani s náznakem něčeho, co by ze strany lidí ohrožovalo nás nebo náš majetek. Jediné nebezpečí, se kterým jsme se setkali, byli ovčáčtí psi. Na ty je nutné si dávat pozor, zvláště vysoko v horách. V nižších polohách můžete potkat mnoho toulavých psů, ale ty lze docela spolehlivě zahnat osvědčenými metodami.
      Rumuni jsou vesměs milí a přátelští lidé. Jsou i vstřícnější než našinci, kdykoli jsme potřebovali pomoc nebo radu, rádi nám pomohli. Všeobecně jsou i veselejší než lidé u nás, rádi se baví. Jsou sice o poznání chudší než Češi, ale možná právě proto jsou takoví.
      Kdo by se chtěl do Rumunska vypravit na kole, měl by vědět, že tamní silnice jsou
v podstatně horším stavu než u nás, hlavně na venkově. Setkáte se zde často pouze
s kamenitými cestami, které jsou plné výmolů a kalužin. Po asfaltových silnicích jezdí velké množství aut, hlavně pak na mezinárodních silnicích je provoz až neúnosný, jízda na kole se zde stává nebezpečnou. Je nutné s tím počítat při plánování cesty. Obchodů s koly je
v Rumunsku poskrovnu, viděli jsme jich za celou dobu, co by se na jedné ruce dalo spočítat, doporučujeme tedy vzít si nejnutnější náhradní díly s sebou.
      Ceny zboží jsou pro nás přijatelné, ceny potravin jsou v podstatě srovnatelné s našimi cenami. Na jídle tedy neušetříte.
      Rumunská příroda je okouzlující. Hory jsou překrásné. Bohužel si přírody místní lidé moc neváží, chovají se k ní trochu macešsky. Často a rádi jezdí do přírody, bohužel však po sobě zanechávají nepořádek. Po horách se můžete toulat dlouhé hodiny aniž byste potkali nějakého turistu (kromě nejnavštěvovanějších rumunských pohoří Făgăraş a Retezat).
V horách lze bez problémů pít vodu z potůčku a pramenů. Také nás udivilo množství živočichů, které jsme viděli, a kteří jsou u nás poměrně vzácní.
      Pro toulavé duše je Rumunsko dnešních dnů jako stvořené. Vřele doporučujeme.