Velkoopatovičtí ochotníci ve Vysokém nad Jizerou

Velkoopatovičtí divadelníci reprezentovali.

     V neděli 14.10. vyrazil náš divadelní spolek směr Vysoké nad Jizerou.Jel reprezentovat naše město na Národní přehlídku venkovských divadelních souborů – Krakonošův divadelní podzim 2007,kam byl nominován z květnové přehlídky „Hanácký divadelní máj“ z Němčic na Hané.
     Po příjezdu do Vysokého nás čekalo slavnostní přivítání u pana starosty a ubytování. V 15h nás před budovou divadla přivítal sám Krakonoš. A protože jsme slušně vychovaní, pohostili jsme všechny kolemstojící sklenkou slivovice ,nějakým tím koláčem a uzenkou , ale hlavně písní od nás – z Hané. A věřte všem chutnalo. „Našu kadlátkovó „ neodmítl ani přihlížející host přehlídky,herec Petr Nárožný. Večer jsme se šli podívat na vydařené představení „Na správné adrese“ v podání kolegů z Městečka Trnávky.
     Pondělí pak už bylo ve znamení příprav na představení. Čekaly nás dvě;odpolední v 16h a večerní v 19:30h. První bylo přece jen trošku nervóznější, ale s dobrým publikem, druhé už klidnější s publikem náročnějším.Nutno poznamenat, že obě představení byla v podstatě vyprodána a to kapacita sálu byla asi 260 míst! A jak to dopadlo? Nejprve si přečtěte vyjádření poroty den po představení:

Georges Feydeau - Dámský krejčí - DS MSKS Velké Opatovice

     Jméno Georgese Feydeaua není v ročnících KDP žádnou novinkou. Jeho dramatika předpokládá zvládnout s úspěchem konstrukci složitého mechanismu událostí, nekonečně se kupící zádrhely a zápletky. Viděli jsme na přehlídce už mnoho bezradných pokusů v tomto směru.
     Proti nim Opatovičtí v komedii Dámský krejčí prokázali jistou orientaci v prostředcích žánru. Upnuli se na ně ovšem s jistou urputností, s níž rozehrávají každý postupný okamžik komplikací a zároveň nechtěně oslabují základní rysy situace a motivaci postav.
Spád a proměnlivost děje vede k většímu důrazu na pohyb a křik nežli na názornost obrazu a postav. Neuvaruje se toho ani jinak tvárný představitel hlavní role Moulineauxe.
     Představení probíhá na poměrně funkčním půdorysu scény, která není bohužel výtvarně pojednána, ačkoliv si to prostředí naléhavě žádá. Nápad s užitím "francouzských" harmonik na překlenutí přestaveb je šťastný, méně šťastný je výběr melodie pro jedinou píseň inscenace a také tato osamocenost jediné písně v celé hře nepůsobí přirozeně.
     Inscenace se zřetelnou aktivitou představitelů řešila mnoho problémů, ale nezdařilo se jí zdaleka naplnit podstatné požadavky žánru beze zbytku.

Jiří Hraše
Vyšlo ve Větrníku č. 5
16. 10. 2007

     Tak toto je prosím doslovná citace našeho hodnocení..Byli jsme z toho poněkud rozpačití.Ne že bychom nesnesli kritiku, ale čekali jsme hodnocení hereckých výkonů
a rozbor postav a místo toho jsme slyšeli přednášku o autorovi a upozornění na to ,že jsme mohli mít barevnější kulisy. Ještě že tam byli taky diváci.Tady jsou jejich názory opět v nezměněné podobě otištěné druhý den ve Větrníku – deník , který vychází během této přehlídky.

Zkritizovali byste něco?
- Bylo to moc hezký.Nám se to strašně líbilo. Překvapilo nás to. Nemělo to chybu, jsme znalci ochotničiny.
- Pěkný, jsem z Jilemnice a nikdy jsem nebyla spokojená, jak jsem dneska. Bylo to zábavný.
- Mně se to docela líbilo.
- Myslím, že jsme se moc dobře pobavili a mnohokrát. Když jedeme do Prahy, tak ani nevidíme tak veselý a pěkný představení jako jsme viděli tady. Hráli všichni moc hezky
a obdivuju ty krásný kostýmy.

Oblíbená postava?
Tchýně se nám moc líbila.
Ten hlavní – doktor. Ten mně připomínal Martina Zounara.
Moc se mně líbil hlavní představitel,ale i ostatní.

Zanechala ve vás tato hra nějaký pocit?
Zanechala.Veselý, hezký večer budu mít.Každý rok jsem tady.
Srandovní pocit. Bylo to hezký. Taková pohoda. Možná občas herci trošičku přehrávali, ale bylo to dobrý.
Já jsem naprosto spokojenej.
Jo pěknej.
Takový, že jsem si mohla v klidu pospat.

     Tak to už bylo lepší. Kromě té „v klidu spící paní“ se to docela líbilo.
     Náladu nám také zvedla jedna z hlavních organizátorek přehlídky, která při úterním loučení prohlásila: „Mně i mým hostům se to velmi líbilo, ale to víte já nejsem porotce, já mám divadlo ráda.“ Toto krásné hodnocení nezapomněl doplnit náš skvělý rejža Pavel Petrželka slovy: „ Děkujeme za překásné uvítání, za skvělé ubytování a krásnou přátelskou atmosféru.Moc se nám tady líbilo a věřte, že i přes určitou zbrklost a prudérnost poroty, se sem budeme rádi vracet.“
      Tož tak to bylo ve Vysokém.Ostudu jsme Velkým Opatovicím myslím neudělali.A protože máme divadlo rádi a hrajeme hlavně pro vás, pro lidi , budeme se ho snažit dělat dál.Tak nám držte palce a kdo jste to ještě neviděl,přijďte se podívat 10. listopadu na derniéru a udělejte si obrázek sami.To je vždycky nejlepší.
      p.s. Děkujeme tímto našim rodinám,fanouškům a vedení města za podporu a kulisákům, řidičům s kulisami a našim skvělým muzikantům, že nás v tom nenechali.

Za divadelní soubor Petr Prosser